Osud konečného znění katastrálního zákona měli tedy v rukou poslanci. Jak se zachovají? Odolají náporu “lobbystů”, kteří se zcela jistě budou snažit jejich rozhodování ovlivnit? Dokáže tlak veřejného mínění a medializace celé kauzy zabránit schválení zákona, který by fakticky legalizoval krádeže? Budou mít lidé jistotu, že nemohou přijít podvodným jednáním o své domy a pozemky nebo dostanou naopak podvodníci zelenou k “tunelování” nemovitostí? Hlasování v Parlamentu dopadlo následovně:
HN.IHNED.CZ 31. 5. 2013 00:00 (aktualizováno: 31. 5. 2013 11:20)
POSLANCI UDĚLALI CHYBU V KATASTRÁLNÍM ZÁKONĚ, NAPRAVIT JI ZKUSÍ SENÁTOŘI
Změna zákona ulehčí podvody v katastru
Poslanci tak urputně hledali způsob, jak chránit vlastníky nemovitostí před podvodníky, až schválili zákon, který nekalým praktikám nahrává. Do předpisu se dostala změna, kvůli níž bude pro podvodníky snazší přepsat na sebe v katastru nemovitostí majetek, aniž by se o tom vlastník dozvěděl. Za chybou stojí příliš mnoho podaných pozměňovacích návrhů, jejich dělení na části a zmatek při hlasování.
“Návrh byl veden snahou předcházet podvodům, ale důsledky jsou opačné,” hodnotí změnu Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
Zákonodárci chtěli, aby každý vlastník dostal informaci, že se s jeho nemovitostí něco děje - buď že se mění majitel, nebo se na ní objevuje hypotéka. Měl tak mít možnost rychle reagovat v případě, že za něj vystupuje podvodník. Sněmovní neshody ale vyústily ve schválení návrhu, který namísto termínu vlastník používá “účastník řízení”. Vypadá to jako slovíčkaření, ale v praxi terminologická nepřesnost znamená problém.
Nedomyšlená formulace neumožňuje, aby si vlastník způsob, jak chce být od katastru informován, zvolil jindy, než u příležitosti správního řízení - vkladu do katastru. Tedy když například dům či pozemek prodává. “Když podvodník zfalšuje návrh na vklad, tak si v něm zvolí jiný způsob, jak chce být vyrozuměn. Pak si sežene SIM kartu na jedno použití a nahlásí její číslo. A vlastník se nic nedozví,” popisuje problém Večeře.
“Je to tak, proto jsem byl proti tomuto návrhu,” připouští chybu i předkladatel zákona, ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).
Předseda Občanského sdružení majitelů nemovitostí Tomislav Šimeček rovnou mluví o paskvilu. “Navíc návrh říká, že zpráva má jít na adresu uvedenou v katastru. Většina z nich je desetiletí stará, lidé tam nebydlí,” říká Šimeček.
Zákon se na konci června objeví na programu schůze Senátu. “Naši zástupci v hospodářském výboru předloží pozměňovací návrh. Pokud to bude opravitelné, budeme se to snažit opravit. Nepředpokládám, že by to mohlo takto projít,” slibuje Petr Vícha, šéf senátorského klubu sociálních demokratů. A ti mají v horní komoře pohodlnou většinu.
Katastrální zákon se tak v září zřejmě vrátí do sněmovny. Večeře ovšem varuje, že průtahy mohou způsobit, že jeho úřad nebude schopný od ledna 2014 najet na nové fungování. “Dokud není zákon definitivně schválený, nemůže se schválit vyhláška, která určí detaily změn, ministerstvo financí mi nedá peníze na restrukturalizaci,” stěžuje si. “Zákon leží ve sněmovně od srpna 2012 a na realizaci obrovských změn nám už teď zbývá jen sedm měsíců.”
Po dalších schvalovacích procedurách (Senát, Sněmovna) byl nakonec katastrální zákon přijat v této podobě - viz rubrika “Zákony”. Uvádím dvě reakce na novou verzi KZ:
Katastrální zákon dává kupujícím větší jistotu, že nemovitost řádně nabyli
Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení návrh nového katastrálního zákona. Navazuje na novou podobu občanského práva, která nabývá účinnosti 1. 1. 2014, a vytváří nezbytný rámec pro novou podobu občanského práva v oblasti nemovitostí.
Jak nový zákon přispěje k transparentnosti a hladkému průběhu realitních transakcí, o tom jsme hovořili s předsedou Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ing. Karlem Večeřem.
Čím se nový zákon od toho předchozího liší? Chrání lépe majitele nemovitostí a pozemků?
Nový katastrální zákon navazuje na nový občanský zákoník, který hodně mění definici nemovitosti a přináší nová práva, která se do katastru mají zapisovat. Přináší také zásadu materiální publicity, o které se hodně mluví a která má posílit ochranu toho, kdo vychází ze zápisů v katastru. V souvislosti s tím samozřejmě musíme nový katastrální zákon chápat dohromady s novými ustanoveními občanského zákoníku. V tomto směru zcela jednoznačně přináší větší ochranu jak vlastníků nemovitostí, tak držitelů dalších věcných práv k těmto věcem. Akceptuje také ustanovení občanského zákoníku, která se snaží chránit i kupující, a za splnění určitých podmínek jim dává větší jistotu, že nemovitost řádně nabyli.
Dokáže lépe chránit i před případnými podvody?
Podvody existují, ale není jich mnoho. Máme informace v případech, kdy policie po nás chce nějakou součinnost, zjišťuje k šetření podvodu nějaké další informace. Provozujeme centrální databázi katastru a máme všechny přístupy k informacím logované, takže se dá z našich dat zjistit, kdo si prohlížel údaje. Těch případů je deset až 20 ročně. Předpokládám, že jsou to ty, kdy policie šetří závažnější trestné činy. Část případů zachytí samy katastrální úřady, protože když někdo nedokonale zfalšuje třeba ověřovací doložku u podpisu, tak katastrální úřad, kterému rukama procházejí tisíce takových smluv, to pozná a dokáže je zastavit. Případy podvodů se dnes v médích pojí s tím, že nový občanský zákoník se zásadou materiální publicity výrazně změní podmínky a že to bude pro podvodníky snazší. Podle mého soudu to není pravda. Nový občanský zákoník posílení ochrany kupujících popisuje daleko složitěji, než se to ve sdělovacích prostředcích běžně vykládá. Musí tam být splněna celá řada podmínek, aby kupující byl více chráněn. Podle mě se problém podvodů výrazně zveličuje. Samozřejmě, když je něco mediálně zajímavé, je to zajímavé i pro politiky, a tak při třetím čtení katastrálního zákona poslanci jednali dvě hodiny, bylo to docela komplikované schvalování a snažili se prosadit řadu pozměňovacích návrhů.
Zvýší nový katastrální zákon transparentnost transakcí?
Z hlediska informací o transakcích je prostředí v České republice transparentní již dneska. Když to porovnáme s jinými zeměmi, které mají podobnou tradici, tak například v Německu máte problém získat informaci - výpis z pozemkové knihy, kde jsou informace o vlastnictví a dalších právech. Buď ji získá vlastník, nebo ten, kdo prokáže nějaký právní zájem. U nás jsou tyto informace daleko volněji přístupné. Jednak můžete mít dálkový přístup, kterým získáte všechny informace z katastru. Když přijdete na přepážku, získáte výpis z katastru aniž musíte prokazovat důvod, proč ho potřebujete. Pak je známá bezplatná aplikace – nahlížení do katastru - na internetu, kde základní informace jsou k dispozici a je možné sledovat průběh zápisu do katastru v kontextu s dalším řízením. Předpokládáme, že transparentnost a otevřenost k veřejnosti zůstane v této míře zachována.
Do zákona se také promítá obnovená zásada, že stavba je součástí pozemku. Nebude to komplikace?
Je to obvyklá právní zásada občanského práva ve středoevropském regionu i celoevropském měřítku. U nás platila do roku 1951. K rozdělení došlo z důvodu více méně politických. Samozřejmě po 60 letech si už lidé zvykli a vypadá to komplikovaně vracet se k původní zásadě. Když se sjednocovalo Německo a východní země musely akceptovat zásadu, kterou občanský zákoník v sobě obsahoval, tak to udělali ze dne na den a pro nikoho to problém nebyl. U nás to trvalo 20 let, než byl nový občanský zákoník připraven, a tak to připadá zvláštní. Přináší to určité výhody. Když si například vezmeme otázku financování nové stavby pomocí hypotéčního úvěru, tak když tu zásada, že stavba je součástí pozemku, nebyla, tak pozemek, který si banka vzala do zástavy, aby pomohla financovat výstavbu, se začal znehodnocovat výstavou něčeho, co vlastně nebylo v zástavě banky. Jak nemovitost rostla, tak banka chtěla, abyste ji zapsal do katastru jako rozestavěnou, aby jí také mohla přijmout do zástavy a uvolňovat další peníze. To byly komplikace. Když máte stavbu jako součást pozemku, tak banka vezme do zástavy pozemek a tím, jak na něm stavba roste, tak se zvyšuje i hodnota zástavy. Na tomto jednoduchém příkladu se dá ukázat, že tato zásada je užitečná, ale pokud se k ní po 60 letech máme vrátit, tak to přináší komplikace. Jsme připraveni v jednoduchých případech, kdy je stejný vlastník stavby a stejný vlastník pozemku, propojit tuto vazbu tak, aby oba objekty byly v katastru spojeny jako jedna věc ve smyslu práva. Složitější případy, kdy to nebude úplně jasné, zda se stavba stala k 1.1.2014 součástí pozemku, budeme evidovat dál dosavadním způsobem až do doby, než se s nemovitostmi bude nakládat. Potom v součinnosti s vlastníkem můžeme tuto otázku dořešit.
Po přijetí nového katastrálního zákona se má zvýšit význam katastru nemovitostí a to formou materiální publicity, o které jste se již zmínil. Bude to snad znamenat, jak říkají někteří kritici nového zákona, že to, co bude v katastru nemovitostí napsáno, je pravda, i kdyby skutečný stav věci byl jiný?
Zásadu materiální publicity přináší nový občanský zákoník obecně pro všechny veřejné registry spravované státem. Takto ale ta zásada neplatí. To bych si mohl sednout ke svém počítači a zapsat se jako vlastník Pražského hradu a ten by byl můj. Zásada říká, že za určitých okolností, když budou splněny procesní předpoklady, když dojde k nějaké změně zápisu v katastru, vlastník je o tom řádně vyrozuměn, neprotestuje proti změně, nebrání se, a uplyne určitá doba, a osoba, která nabyla a je nově v katastru evidována jako vlastník prodá dál, nebo ji dá do zástavy, a třetí osoba, která nebyla účastna předchozího obchodu, ji v dobré víře od zapsaného vlastníka koupila, tak teprve za této situace právní úprava dává větší míru ochrany právě té třetí osobě v řetězci převodů. Je tam však několik podmínek, které musí být splněny. Musí nabýt za úplatu, nevztahuje se to na bezplatné převody a nemůže tím být dotčen třeba případ vzniku či změny práva ze zákona. Dneska je to tak, že když jste si koupil nemovitost a později se ukázalo, že v řetězci převodů byl nějaký problém, tak až do splnění zákonných podmínek pro vydržení práva (10 let v dobré víře, že je to vaše vlastnictví) jste jako kupec výrazně ohrožen, můžete o nemovitost přijít a peníze těžko dostanete zpátky. Nový občanský zákoník to posouvá tak, že dává příležitost vlastníkovi, aby zpochybnil změnu provedenou v katastru. Když to neudělá a uplyne určitá doba, tak se následný kupec dostává do výhodnějšího postavení a má větší šanci obhájit své vlastnické právo. Není to absolutní. Zákon neříká, že soud bude muset vždycky rozhodnout ve prospěch této osoby. Říká jen, že zápis v katastru svědčí ve prospěch toho, který v dobré víře kupoval věci zapsané ve veřejném seznamu. Nelze použít to zjednodušení, že co je psáno to je dáno. Zdaleka to tak není. Budeme si muset na to zvyknout.
Znamená to například, že majitel nemovitosti se bude muset minimálně jednou za tři roky podívat, jestli mu nemovitost patří?
To je takové zjednodušení, které se používá a dává jako doporučení. V občanském zákoníku je stanovena objektivní lhůta pro případ, že by se skutečný vlastník nedozvěděl o změně zápisu ve veřejném registru. V takovém případě mu běží tříletá objektivní lhůta, ve které může zpochybnit takový zápis. Zatímco když se o takovém zápisu dozví, tak má jen dva měsíce na to, aby to řešil. První měsíc má na to, aby vyslovil nesouhlas se změnou a katastrální úřad vyznačil poznámku spornosti, která bude rušit dobrou víru každého, kdo by z takového zápisu vycházel. Dalších 30 dnů má na podání žaloby, aby soud rozhodl, kdo je vlastníkem. A o třech letech se mluví v souvislosti, kdyby náhodou nebyl vyrozuměn, k čemuž by mohlo dojít právě v případech, kdyby se podvodníkovi podařilo odklonit korespondenci mezi katastrálním úřadem a vlastníkem. Proto někteří lidé doporučují přesvědčit se o stavu zápisu jednou za několik let. Není to až tak velký problém, zvlášť když je vše na internetu. Když lidé internet nepoužívají, tak stačí někoho požádat. Ověření je otázkou několika minut. Pravděpodobnost, že se stanu obětí takového podvodu, je asi taková, jako že budu zavražděn. Takže já si nic takového pravidelně kontrolovat nebudu.
Jakým způsobem budou majitelé o změnách informováni? O jaká opatření půjde?
Nový katastrální zákon právě proto, že musí reagovat na zásadu materiální publicity, tak těch opatření obsahuje několik. První věc je, že část zápisů, které se týkají práv a dělaly se neformálním způsobem, takzvaným záznamem, se přesouvají do vkladového řízení, aby tam platila pravidla správního řízení, která pamatují na informování účastníků řízení. Katastrální úřad musí podle správního řádu účastníky vyrozumívat o zahájení řízení. Když někdo sám návrh na zahájení řízení nepodá, ale je jeho účastníkem, tak mu katastrální úřad ihned odesílá oznámení o zahájení řízení. Ve vládním návrhu katastrálního zákona bylo navíc ustanovení, že je nutno informovat ještě elektronicky o tom, že druhý den po přijetí návrhu se vyznačuje takzvaná plomba, že právní vztahy jsou dotčeny změnou. Sněmovna toto rozhodnutí modifikovala a dává tam širší povinnost vyrozumívání – ještě klasicky poštovním doručováním s možností volby elektronických prostředků. Bohužel tento pozměňovací návrh je trochu nešťastný. Jednak tím, že informování bude částečně duplicitní s informováním o zahájení řízení, a také možností účastníka řízení určit si jiný vhodný způsob informování. Pokud bude někdo podvádět již v návrhu na vklad, tak si to určí takovým způsobem, aby informaci od vlastníka odklonil. Nesmírně důležité však je, že na konci správního řízení o povolení vkladu, když se provede zápis do katastru, tak nový katastrální zákon od začátku předpokládal, že i v případě, že bude účastník řízení zastoupen zmocněncem, tak katastrální úřad bude doručovat jak zmocněnci, tak dotčené osobě. To je důležité ustanovení. Od něho se pak odvíjí možnost použití postupu, který stanovuje občanský zákoník. Musíme docílit toho, že se vlastník dozví o změně. Proto se tam informování takto rozdvojuje, protože ve známých případech podvodů se procesní plné moci vždy používaly tak, aby se vlastník co nejdéle o podvodu nedozvěděl. Na to reagoval i vládní návrh. Kromě toho si budete moci od 1.1.2014 požádat, abyste byl o všech řízeních týkajících se vašich nemovitostí informován elektronickou cestou například na mobilní telefon. Informační systém ve chvíli, když se bude něco dít s vašimi nemovitostmi, vám automaticky odešle zprávu. Celkem jde o několik opaření, která se překrývají. Působí i preventivně, protože když chce někdo podvádět, potřebuje čas na to, aby nemovitost dále převedl a získal kupní cenu nebo ji dal do zástavy a vyčerpal úvěr. Jinak takový podvod nedává smysl.
Budou vaše služby více zpoplatněny?
Poplatky za zápis do katastru se nijak nemění. Pouze se budou vybírat za některé zápisy, za které se dosud nevybíraly, protože se dosud neprováděly vkladovým řízením. Co se týká poskytování informací, u výstupů, i když budou komplikovanější, tak se žádné změny nepředpokládají. U oznamovací služby u menších vlastníků počítáme jen s nevelkým zřizovacím poplatkem. V průběhu využívání služby zájemce již nic hradit nebude.
Co nový občanský zákoník vnese do chodu katastrálních úřadů?
Nový občanský zákoník přináší celou řadu nových typů práv - bude se zapisovat právo stavby, může se zapisovat nájem, pacht. Dnes zapisujeme pět práv, podle nového občanského zákoníku jich bude 20. To přináší složitosti. Nový občanský zákoník klade například velký důraz na pořadí práv k cizím věcem, práce se zástavními právy bude mnohem složitější. I když my se stále snažíme, aby výstupy z katastru zůstaly srozumitelné, tak je mnohdy složité postihnut celou problematiku. Podle mého soudu 1. leden 2014 není žádným zlomovým datem, není ničím, čeho bychom se měli obávat. Život půjde dál úplně normálně a budeme se postupně za pochodu některé věci učit. Občanský zákoník je připraven v souladu s tradicí, která tady dlouhodobě je. Vrací řadu institutů, které tu do roku 1951 platily. Dnes platí v Německu, Rakousku, řada věcí i v Polsku stejně, a fungují.
- - - - -
92393. Ochrana vlastníků nemovitostí dle nového katastrálního zákona porekodifikaci
V květnu tohoto roku jsme uveřejnili článek “Ochrana nabyvatele nemovitosti v dobré víře dle nového občanského zákoníku”[1]. V něm jsme se zabývali jednou ze souvislostí zásady materiální publicity, kterou budou dle nového občanského zákoníku důsledně ovládány zápisy ve veřejných seznamech (tj. včetně zápisů v katastru nemovitostí). Počínaje 1. lednem 2015, tedy po více než dvaceti letech od obnovení katastru nemovitostí v České republice, bude každý moci spoléhat na informace zapsané v katastru nemovitostí, a pokud z nich bude v dobré víře (a za úplatu) vycházet, bude chráněn. Tato ochrana poskytovaná nabyvateli práva vdobré víře však není (a ani nesmí být) na újmu osoby, v jejíž prospěch bylo předmětné právo (tj. včetně práva vlastnického) zapsáno, je-li bdělá svých práv. Té nový občanský zákoník poskytuje ochranu, která přichází ke slovu po provedení případně neoprávněného zápisu, tj. ochranu následnou.
V rámci přijímání zcela nového katastrálního zákona, jehož přijetí si vyžádaly zásadní změny v oblasti práva nemovitostí, které rekodifikace přináší - obnovení zásady superficies solo cedit (tedy povrch ustupuje půdě), na jejímž základě se budovy znovu stanou součástí pozemků, zavedení nových institutů jako je právo stavby či pacht, které se budou do katastru nemovitostí zapisovat, atp., se pak hledaly cesty jak následnou ochranu doplnit a poskytnout dotčené osobě další možnost ochrany spočívající v možnosti zabránit provedení zápisu samotného. Hnacím motorem těchto úvah se v konečném důsledku stala až hysterická reakce masových médií, která problematiku materiální publicity zjednodušila na palcové titulky, že nový zákon usnadní krádeže domů.
Podle původní verze nového katastrálního zákona měli být účastníci vkladových řízení informováni o provedených vkladech zasláním tzv. změnového výpisu. Změnový výpis se oproti dosavadní právní úpravě správních řízení měl zasílat do vlastních rukou nejen případného zástupce účastníka řízení, ale i přímo dotčené osobě, pokud byla zastoupena. Tím se mělo předcházet situaci, kdy se dotčený subjekt o provedení vkladu vůbec nemusel dozvědět a naopak mu dát možnost následně proti takovému zápisu brojit ve výše uvedeném článku popsaným způsobem. S ohledem na administrativní zátěž, které jsou katastrální úřady již nyní vystaveny, návrh dále počítal se zasláním informace o vyznačení tzv. plomby(poznámka o zahájení řízení) pouze zjednodušenou formou datové zprávy doručované do datové schránky.
Protože se jednalo o do určité míry nerovný přístup k jednotlivým subjektům vkladových řízení, doplnili do návrhu jeho autoři též ustanovení o tzv. hlídacím psu (služba sledování změn v katastru). Dle tohoto návrhu měly mít všechny osoby, kterým svědčí v prováděcím právním předpisu vymezené věcné právo zapsané v katastru nemovitostí, možnost poskytnout katastrálnímu úřadu své kontaktní údaje jako je emailová adresa či číslo mobilního telefonu s tím, že v případě zahájení řízení týkajícího se takového práva budou touto formou automaticky informovány. Dotčené osobě tak měla být dána možnost se včas dozvědět o zahájení i takového vkladového řízení, které neiniciovala, a zasáhnout do něj před provedením vkladu řízení. Takto zakotvenou předběžnou ochranu osob, kterým svědčí zapsané věcné právo, spolu s uvedenou následnou ochranou dle nového občanského zákoníku považujeme za více než dostatečnou pro každou osobu bdělou svých práv.
Nicméně, poslanci a senátoři se pod tlakem médií s takto upravenou ochranou vlastníků nemovitostí a jiných oprávněných nespokojili. Do konečného znění nového katastrálního zákona vyhlášeného dne 23. srpna 2013 ve Sbírce zákonů České republiky, který nabývá účinnosti dne 1. ledna 2014, zakomponovali další, bohužel více než nejasná ustanovení, kterými se snažili tuto ochranu dále posílit. Důsledkem je neefektivní, nákladný a zdlouhavý proces vkladového řízení, který neúměrně zatíží katastrální úřady další administrativou.
V první řadě, zákonodárci učinili téměř nepoužitelným ustanovení § 16 odst. 1 nového katastrálního zákona o zasílání informace o zahájení řízení. Ponecháme-li stranou problematiku správního řízení jako takového, je nyní velmi nejasné kdy, koho a jakým způsobem musí katastrální úřady informovat o vyznačení plomby (tj. poznámka v katastru nemovitostí, že právní poměry byly dotčeny změnou).
O zahájení řízení (vyznačení plomby) mají být účastníci řízení “informováni nejpozději den poté, co ke změně došlo”. Ovšem ke změně může dojít až rozhodnutím o vkladu. Zákonodárci nám tak vytvořili bludný kruh. Domníváme se však, že jediný možný a správný výklad je takový, že informace o vyznačení plomby musí být odeslána účastníkům řízení nejpozději den po vyznačení plomby samotné (tudíž nikoli po vyznačení “změny”).
Dále budí pochybnosti okruh osob, které mají být o vyznačení plomby informovány. Nově bude muset katastrální úřad informovat “vlastníka nemovitosti a jiného oprávněného”. Tím se okruh informovaných osob dramaticky rozšiřuje (neboť by tak měl být například informován i zástavní věřitel nebo oprávněný z jakéhokoli věcného břemene, kteří nejsou ani účastníky daného řízení) a zároveň z něj zcela vypadává nabyvatel práva (nepodaří-li se udržet a prosadit výklad, že je “jiným oprávněným”). Další věta toho samého odstavce sice hovoří o “účastnících vkladového řízení”, avšak pouze ve vztahu ke službě hlídacího psa.
Posledním nedostatkem předmětného ustanovení je velmi náročné určení pro katastrální úřad, jakým způsobem má uvedené osoby informovat, když se vzájemně částečně překrývají a částečně vylučují doručování do datové schránky, písemně poštou, e-mailem či SMS zprávou, a to v závislosti na postavení adresáta (účastník řízení, vlastník, či jiná osoba) a možnosti, kterou si zvolí na návrhu na vklad či v rámci služby sledování změn. Taktéž je více než nešťastné určení adresy pro doručování, kterou má být adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (u cizozemců adresa bydliště v cizině) uvedená v samotném návrhu na vklad věcného práva (tj. nikoli adresa nezávisle na návrhu zjistitelná např. z veřejných registrů).
V druhé řadě senátoři také zcela popřeli dlouholeté snažení všech katastrálních úřadů o maximální urychlení vkladových řízení (což všichni účastníci vyžadují) a do § 18 odst. 1 nového katastrálního zákona přidali větu, že rozhodnutí o vkladu není možné učinit dříve, než uplyne 20 dnů od odeslání zprávy dle uvedeného problematického § 16 odst. 1 nového katastrálního zákona (tj. zřejmě o vyznačení plomby). Senátorům, patrně vedeným mylnou snahou dát účastníkům více času k případné obraně proti zahájenému řízení, tak všichni vděčíme za to, že vkladová řízení neskončí nikdy dříve než za tři týdny od podání příslušného návrhu na vklad. Ukázkově překotná a defektní legislativní činnost způsobená neodbornou prezentací nové právní úpravy médii tak dala vzniknout úpravě, jejíž nejčastěji aplikovaná část vyžaduje další výklad, zatíží nadbytečnou administrativou katastrální úřady, účastníky (ale i osoby zcela mimo řízení) zahltí oznámeními a bezúčelně výrazně prodlouží vkladová řízení.
Máme-li za to, že uvedené jazykové nedostatky se Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu podaří překlenout výkladem a prováděcími právními předpisy, rozhodně nepůjde žádným způsobem zkrátit uvedenou lhůtu.
Mgr. Roman Pečenka,
partner
Mgr. Kristýna Faltýnková,
advokátní koncipientka
PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář
(dokončení)
2024 ©