Články od Copywritingetc.bloger.cz

Zatímco lidi se plahočí na zemi číst dál

Svět se prý zbláznil - alespoň to tvrdil svého času Stanislav Bernard na svých billboardech. Měl, bohužel, pravdu už tenkrát, ale kdyby chvíli počkal a začal s těmi plakáty až dnes, měl by pro své tvrzení důvodů a důkazů mnohem víc. No jo, jenže pak bych zase (řekněme za rok, za dva) říkal, proč ještě nepočkal, vždyť to, co se dělo na počátku roku 2016 bylo sice hodně ujeté, co je to ale proti tomu, čeho jsme svědky teď, v říjnu 2017? číst dál

Skutečný příběh o tom, jak se z rozmazlené velkoměstské dívky stala šťastná farmářka v zapadákově... číst dál

Když se nám za celý den nepřihodí nic pozoruhodného, zvláštního, nečekaného či neobvyklého (jak v kladném, tak záporném slova smyslu), říkáme, že šlo o „normální den“, o „den jako každý jiný“ apod. S tím si dovolím nesouhlasit - jsem totiž přesvědčen o tom, že žádný den není a ani nemůže být „normální“, že každý je zcela jedinečný a neopakovatelný a v tomto ohledu tedy i „nenormální“. Jistě - pokud byl dnešek úplně stejný jako včerejšek, pak se zdá, že právě touto stejností je „normální“. Omyl! Jestliže se dny podobají jeden druhému jako vejce vejci, znamená to přesný opak „normálnosti“ - alespoň tedy podle mne je ta podobnost minimálně zvláštní, pokud ne přímo divná, podivná a podivuhodná. Vidím to asi takhle - když budu hrát Člověče, nezlob se a padne mi dvakrát, třikrát, čtyřikrát, pětkrát po sobě šestka, určitě to nebudu vnímat jako něco normálního, banálního a samozřejmého. Právě naopak - s napětím budu čekat, co se stane teď, a když mně (posedmé, poosmé!) zase ta šestka padne, vyvolá to ve mně namísto rozmrzelosti (To je nuda, zase šestka...) radost a překvapení (To není možné, takové štěstí, zase šestka!). číst dál

Vznešeně tragické ohlédnutí se za světem, který mizí v nenávratnu... číst dál

S o u s e d ů v   a k á t  - číst dál

Foto: Daniela Černá číst dál

JAK ODLÍČIT I TU NEJCITLIVĚJŠÍ PLEŤ? UDĚLEJTE Z TOHO PŘÍJEMNÝ RITUÁLVydal Bejčková | Publikováno 06.05.2015 číst dál

Za komunistického režimu byli ti, kdo měli odlišný než oficiální názor na společensko-politickou situaci, označováni nejrůznějšími termíny - např. pravicoví oportunisté, antisocialistické živly, protispolečenské elementy apod. číst dál

Je to vlastně úplně jednoduché a člověk nemusí být žádný génius, aby mu to - lidově řečeno - „docvaklo“: Turecko je členem NATO. Česká republika je rovněž členem NATO. Turci sestřelili ruské letadlo. Otázka zní - jak se zachová Česká republika, přesněji řečeno čeští politici? číst dál

Stalo se to před pár dny. Na naše gymnázium zavítala lektorka z neziskové organizace Stop xenofobii!, a spolu s ostatními byla i naše třída školním rozhlasem vyzvána, aby se přesunula do jídelny, kde se uskuteční přednáška s názvem Mladí se nebojí ukázat červenou kartu xenofobním náladám ve společnosti. Rozmrzele jsme se tedy odebrali dolů do školní jídelny, kde právě probíhalo uvítání paní lektorky, která se poté posadila za vyvýšený stůl a začala se svým proslovem: číst dál

S m r t i h l a v  - číst dál

Nasládlá pseudoromantická propaganda... číst dál

C o   v á m   t o   u d ě l á číst dál

Ptáci se sice zvedli, ale jen proto, aby poodlétli na nedalekou břízu a hlasitě dávali najevo své rozhořčení. Bylo to početné hejno - větve břízy, náhle obtěžkané černými plody, se klátily na všechny strany, třebaže panovalo úplné bezvětří. číst dál