Knižní recenze

Skutečný příběh o tom, jak se z rozmazlené velkoměstské dívky stala šťastná farmářka v zapadákově... číst dál

Vznešeně tragické ohlédnutí se za světem, který mizí v nenávratnu... číst dál

Nasládlá pseudoromantická propaganda... číst dál

„Čím víc stárneme, tím usilovněji hledáme, kdo jsme byli.“ číst dál

Druhá kniha povídek brilantní spisovatelky je opět literární událostí číst dál

Odposlechy zajatých německých vojáků boří mýtus o „čistém“ wehrmachtu číst dál

Už jsem to patrně někde zmínil, ale u této knihy to chci zopakovat - vždy jsem obdivoval a oceňoval nakladatelství, která se nebála jít do určitého podnikatelského rizika, resp. dokázala vydat knihu, u níž se nedalo dopředu odhadnout, zda se „bude prodávat“. A přesto takovouto knihu vydala, a to mnohdy z důvodu zcela „netržního“, o to však sympatičtějšího a záslužnějšího - někdo si v tom nakladatelství zřejmě řekl, že by byla věčná škoda tak krásnou či hodnotnou knihu nevydat a tak díky právě takovýmto knižním nadšencům spatřila světlo světa publikace, která by se za „normálních okolností“ na pultech knihkupectví neobjevila. Dost však teoretických úvah - jedním z těchto nakladatelství je Barrister a Principal a kniha, jíž patří tento úvod, má název TAK TEĎ TU s podtitulem Komplementární svět Dalibora Chatrného. číst dál

Jsou knihy, které bývají označovány podle mne naprosto nevhodným termínem „ženský román“ či „román pro ženy“. Považuji to jednak za absurdní (to už bychom mohli stejně tak dobře mluvit o knihách pro vdovy, dědečky, manžele, důchodce...), jednak - a především - za vůči ženám značně urážlivé. Zkrátka a dobře - působí to na mě tak, jakoby se tímto označením chtělo dát najevo, že od zmíněné knihy nemůžeme „čekat zázraky“, že půjde patrně o jednoduchý, nepříliš náročný příběh, blížící se svojí kvalitou jinému literárnímu žánru, totiž tzv. červené knihovně... číst dál

Říká se (a je to naprostá pravda), že morální vyspělost té které země či společnosti se nejlépe pozná podle toho, jak se stará o své nejbezbrannější, nejzranitelnější, krátce řečeno na podporu druhých odkázané členy. V tomto ohledu musíme bohužel říct, že Česká republika je (i když to může znít nehezky) barbarskou zemí, kde martetingové ideály zdraví, mládí a "úspěšnosti" zcela ovládly veřejný prostor a vytěsnily z něj "odvrácené" strany života - nemoc, stáří, smrt... Tyto "nepříjemné" skutečnosti jsou odsouvány mimo "hlavní proud" relevantních společenských témat, politických diskusí a mediálního zájmu. Výsledkem je nezájem o "neproduktivní" jedince, ignorování jejich potřeb a stále více se rozmáhající mravní nihilismus. Když tato teoretická konstatování převedeme do konkrétní reality, pak nemusíme pro příklady chodit daleko. Stačí zmínit "úroveň" psychiatrické péče, která se nachází (minimálně co se ústavů a léčeben týká) v tereziánských dobách či tzv. léčebny dlouhodobě nemocných, což je eufemismus pro odkladiště umírajících, u nichž se rezignovalo na jakýkoliv aktivní lékařský přístup, o lidském přístupu ani nemluvě. číst dál

http://www.test-recenze.cz/kniha/cinska-zed-stanky-hrasteljove-opravdovy-bestseller/ číst dál

Haiku jako přebývání ve světě za světem... číst dál

První kniha, kterou jsem od tohoto autora četl - a že jich už napsal! Důvod? Tato literatura (thriller zkřížený s detektivkou) mě nikdy nijak nepřitahovala a pokud jsem už po ní někdy sáhl, stávalo se pokaždé ono „nepřitahování“ do budoucna ještě silnějším. Tento trend zastavil a dokonce obrátil opačným směrem až Jeffery Deaver... číst dál

Parodie na oddechovou literaturu... číst dál

Domnívám se, že mnozí příznivci literatury faktu, zaměřené na období druhé světové války, si již položili otázku, proč Německo bojovalo až do úplného konce, proč nekapitulovalo mnohem dřív, když od určité doby bylo každému jasné, že porážka je neodvratitelná. To, že Německo vede předem prohraný boj, se stalo zřejmým minimálně od porážky u Kurska. Vylodění spojenců v Normandii pak již ani toho největšího optimistu na německé straně nemohlo nechat na pochybách, jak válka skončí. Přesto třetí říše kapitulovala až po pádu Berlína, v situaci, kdy její armáda již prakticky neexistovala. Proč muselo dojít až k apokalyptické zkáze, k úplné destrukci země a takřka ke zničení národa?  číst dál

Politická korektnost je fenomén, s nímž se v politologicko-sociologickém diskursu současného Západu setkáváme takřka neustále. Neexistuje prakticky žádná oblast společenského prostoru, která by jejího zhoubného vlivu ještě zůstala ušetřena - politická korektnost zamořila jak mediální a politickou sféru, tak i ryze odborné a úzce vyprofilované společenské segmenty jakými jsou literatura, sport či náboženství. číst dál