Je zvláštní (ovšem zdá se mi, že pro současnou "postmoderní" dobu bohužel spíše charakteristické), že ať se začne v médiích mluvit o sebevětším nesmyslu, po určité době (spojené s oblbováním veřejnosti pomocí rádoby vědeckého žvanění tzv. "odborníků na danou problematiku") se o tomto nesmyslu začne jednat v parlamentu a nakonec se stane zákonem. Tak tomu bylo třeba v případě tzv. "registrovaného partnerství osob stejného pohlaví".
Je s podivem, jak lehce se veřejnost nechala opít rohlíkem a ve své většině (můžeme-li věřit různým výzkumům veřejného mínění) s tímto "zákonem" vyjádřila souhlas. Teď se ovšem titíž lidé diví a pohoršují, slyší-li o další demokratické vymoženosti, která má následovat a o níž se začíná sice pozvolna (aby si lidé zvykli a příliš se nepoplašili), ovšem o to systematičtěji "diskutovat" - tj. o tzv. "adopci" dětí sodomitskými dvojicemi.
"O tom přece nebyla řeč, tak jsme si to nedomluvili - ano, mějte si to vaše registrované partnerství, ale adoptovat děti? To ne!" Tak přesně takto se dnes rozhořčuje veřejnost, která před několika lety sedla na lep homoaktivistům v domnění, že registrovaným partnerstvím je celá věc vyřízena a že další požadavky (jak homosexuálové sami slibovali!) již nebudou vznášeny. Je ovšem víc než pravděpodobné, že stejní lidé, dnes zděšení "homoadopcemi", budou po několika letech "vysvětlování" dokonale zpracováni a opět se podvolí - samozřejmě s výhradou, že to je už opravdu všechno, že dál se již homosexualistům ustupovat nebude. Pak za pár let přijdou třeba pedofilové (ano, ti se u nás už také začínají hlásit o svá "práva") - a kde máme jistotu, že se jim společnost ubrání?!
Dát dítě homosexuální dvojici je zločin proti lidskosti. Ti, kdo něco takového navrhují či požadují, jsou vyvrheli lidské společnosti, k nimž cítím větší odpor než k vrahům a lupičům.
2024 ©