(psáno pro www.kniha.cz)
25.5. 2015
Nestydaté plavky aneb C. D. Payne v nedbalkách
Jak známo, existuje literatura, pro jejíž označení se ujaly termíny „oddechová“, „zábavná“ či „nenáročná“. Neskrývají v sobě nic pejorativního – čtenáři je jen a pouze sdělováno, aby v takovýchto knihách nehledal žádné hluboké myšlenky nebo silný příběh, ale toliko jakousi pro chvíle odpočinku či ukrácení dlouhé chvíle vhodnou, „lehkou“ četbu, u které se nemusí moc přemýšlet. Kniha Nestydaté plavky, jejímž autorem je americký autor C. D. Payne, jsou za tento druh literatury rovněž považovány. Bohužel, můj názor je ten, že Payne ani takto nízko položené laťky oddechové a nenáročné literatury svojí knihou nedosahuje.
Colm Moran, syn bohatého otce, dokončil vysokou školu a chce odejet do Hollywoodu točit filmy. Namísto toho je však poslán do zapadlého městečka na západním pobřeží, kde má šéfovat ve firmě po zesnulém strýci. Decentní dáma a.s. vyrábí plavky pro obézní ženy a Colm se postupně seznamuje s jednotlivými zaměstnanci, podnikovými drby a výrobní problematikou. Volný čas věnuje navazování vztahu s místní krasavicí.
Payneův hrdina je typickým představitelem „zlaté mládeže“ – bere život jako kaleidoskop zábavných zážitků, povrchních radovánek a občasných nepříjemností v podobě pracovních povinností a v tomto pomyslném kruhu se vlastně kniha od začátku do konce točí. Dá se říci, že de facto jde o dvě knihy v jedné – pasáže „pracovní“ se takřka pravidelně střídají s těmi „milostnými“. Zatímco však v těch prvních lze tu a tam narazit na humorné a neotřelé scény, v těch druhých je to neskonalá nuda. Stokrát dokola se zde totiž odehrávají tytéž prostoduché a nejapné, rádoby zamilované scény, které čtenáře nakonec už jen unavují. Když autor neví, jak dál, přidá prostě další postavu (návrhářka Norma) a kniha, už už končící v banalitách, může vesele (tedy spíše smutně) pokračovat znovu od začátku.
Na gradaci nepřidá příběhu ani revoluční nápad radikální produkční inovace, kdy se namísto klasických plavek začnou vyrábět bikiny. Popis boje o společenské uznání tohoto nového plážového úboru, resp. o získání veřejného mínění, které je rozděleno na „pokrokáře“ a „zpátečníky“ působí rušivě až trapně, s tím, jak se kniha blíží ke konci, je stále více cítit autorova nejistota ohledně toho, co vlastně má být jejím vyvrcholením či poselstvím. Nakonec se tedy nekoná nic, příběh končí neslaně nemastně a vyznívá do ztracena.
Myslím, že C. D. Payne „má“ určitě na víc. Psát umí, to je nesporné, ale k napsání dobré knihy jen dobře psát nestačí. Spisovatelská rutina je samozřejmě dobrým základem, ovšem na něm musí být něco postaveno. Můj názor je ten, že tentokrát zůstal C. D. Payne pouze u těch základů a s Nestydatými plavkami žádnou díru do literárního světa neudělá.
Autor recenze: Jan Hofírek
2024 ©