Muži hrají šachy o něco lépe než ženy. A někdy ani to ne.
Šachová partie je soubojem dvou individualit. A často i individuí...
Jeho velkou předností bylo umění vzdát se v pravý čas. Proto někdy k partii ani nepřišel...
Vážit si soupeře by měla být pro každého hráče samozřejmost, neboť je to jediný člověk, který vám názorně a beze slov dokáže, že jste vůl...
Rozdíl mezi mužským a ženským šachem je tak velký proto, že ženy při hře více přemýšlejí.
Šachová slepota je zvláštní jev, kdy hráč udělá úplně blbý tah jen proto, že nemohl najít ještě blbější...
Přemýšlet u šachů se obvykle nevyplácí, protože ten, kdo přemýšlí, může občas bohužel i něco vymyslet
Hlavní rozdíl mezi šachovým divákem a čumilem je v tom, že čumil šachům rozumí...
Šachový trenér je člověk, který se před svým svěřencem snaží zamaskovat skutečnost, že šachům se nelze naučit tréninkem.
Novinka v zahájení je tah, po němž ten, kdo ho provedl, prohraje zcela originálním způsobem.
Vzdát se příliš brzy je naprosto nepochopitelná slušnost. Vzdát se příliš pozdě naopak zcela pochopitelná zhovadilost.
Některé ženy hrají šachy skoro tak dobře jako mužatky.
Diváci jsou u šachové partie velmi důležití, neboť jinak by hráče znervózňovali jen jejich soupeři.
Plán hry je schopnost co nejdéle odvracet nevyhnutelnou porážku.
V zahájení se hráči oťukávají, ve střední hře proklepávají, v časovce rozklepávají a po prohře oklepávají.
Nejtěžší je vyhrát vyhranou partii - ale ani prohraná partie se nevyhrává nijak snadno.
Šachová partie je časové období, na jehož začátku hráč hodiny pouští a na konci zastavuje.
Názor, že většina šachistů jsou podivíni, je nesmyslný už z toho prostého důvodu, že nepřímo tvrdí, že někteří jimi nejsou.
Každý hráč by měl vědět, že prohrát není žádná tragédie - vždyť zítra se dá prohrát zas...
Žena za šachovnicí může být stejně nebezpečná jako ženská za volantem.
Pokud hráč u partie usne, jedná se vždy o těžký společenský prohřešek. Pokud zkolabuje, jde většinou jen lehkou mozkovou příhodu.
Při hře si soupeři nemají nadávat, protože na to budou mít dost času po partii.
Jak krásné je těšit se na příští partii - tu jsme totiž ještě neprohráli...
Nejlepší motivací k výhře bývá strach z prohry.
Z prohry se šachista může mnoho naučit - ale je to jen slabá útěcha...
Mezi šachisty se občas vyskytnou i jedinci, kteří při partii způsobně sedí, přemýšlejí a nijak nevyrušují - ostatní hráči jim říkají tiší blázni.
Velmistrovská remíza je zločinné spolčení dvou hráčů, jejichž ELO je již tak vysoké, že se pomalu začínají bát, aby jim nekleslo.
Hrací sál je speciální přetopená místnost, v níž nejdou otevřít okna.
2025 ©