Období: červen 2015

O m l o u v á m   s e  - číst dál

Občas si říkám, jaké mají někdy spisovatelé a jejich knihy zvláštní osudy, resp. kolik je v literárním světě nespravedlnosti, předsudků, neúcty ke skutečnému umění na jedné a naopak glorifikace různých neumětelů na straně druhé. I když tomu bývá naštěstí tak, že skutečná kvalita si cestu ke čtenářům nakonec najde, jde mnohdy o cestu hodně trnitou, spletitou a dlouhou. Dá se říci, že právě toto je i případ románu Plemeno Hamrů. číst dál

Š t ě d r ý   v e č e r  - číst dál

Literatura faktu napínavější než sebelepší thriller! Anthony Summers ve své obsáhlé práci o atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho odmítá konspirační teorii, když dokazuje, že jí ve skutečnosti byla oficiální zpráva Warrenovy komise... číst dál

ŠÍLENÝ DIOGENES číst dál

P i e t n í   a k c e číst dál

Je brožovaná, vydaná v roce 1968 a tak se není co divit, že se už na ní trochu podepsal čas. Na jejím vzhledu samozřejmě. Její obrovská vnitřní síla je v ní stále... číst dál

Autorka nám předkládá příběh Patricka Oxtobyho, který se vymyká obvyklému názoru na "krásná léta bezstarostného mládí". V případě jejího hrdiny se totiž jedná o jedince, který pro svou plachost, společenskou neohrabanost a neschopnost "zapadnout" do světa normalizovaných konvencí je jakoby na obtíž jiným a současně i sám sobě. Ne, Patrick není duševně nemocný, jeho diagnóza, jakkoli může vzdáleně upomínat na sociální fóbii, spočívá "pouze" v neschopnosti rozumět si s druhými. Toto "pouze" se však může vyvíjet dál a dál, a pokud se tak děje negativním směrem, může dojít až k tragédii. číst dál

Účast československých letců v tzv. bitvě o Británii je zdokumentována v mnoha odborných publikacích a byla o ní napsána i řada vzpomínek těch, kdo přežili a cítili potřebu o této slavné kapitole naší vojenské historie podat své svědectví. Mezi těmito vzpomínkovými knihami zaujímá zcela mimořádné místo Vílém Bufka se svým "Bombardérem", který autor věnuje "všem pilotům, navigátorům, radiooperátorům, palubním střelcům, mechanikům a zbrojířům, kteří daleko od domova položili své životy za svobodu - místo stisku ruky, kterého se jim už nedostalo".  číst dál

N e b o ž t í k   v   r a k v i  - číst dál

Případ, se kterým hodlám na následujících stránkách seznámit své ctěné čtenáře, se udál krátce poté, co jsme se s Holmesem vrátili do Londýna po delší nepřítomnosti, způsobené děsuplnými událostmi, jejichž obětí se měl stát sir Henry Baskerville. I když jsme se vraceli jako vítězové, neboť krutý a rafinovaně vynalézavý zločinec nakonec neušel svému trestu, byli jsme zároveň nanejvýš vyčerpáni. Zatímco však mému příteli stačily pouhé dva či tři dny na to, aby se mu vrátila obvyklá tělesná kondice a duševní svěžest, já jsem na tom byl podstatně hůř. Několikatýdenní pobyt v tajemném a krajně nehostinném prostředí, neustálý pocit jakéhosi iracionálního nebezpečí, obklopujícího každý náš krok jakož i hrůzné vyústění celé záhady, kdy se ukázalo, že vrahovi sloužil jako smrtící “nástroj” obrovský pes - to všechno zapříčinilo, že mé do krajnosti vybičované nervy se nechtěly jen tak uklidnit. Velká fyzická zátěž, jíž byla moje robustní tělesná schránka vystavena častými a dlouhými výpravami po bažinatém okolí baskervillského zámku, měla zase za následek to, že se u mě po delší době relativního klidu opět objevily symptomy nemoci, jejíž původ sahal až do časů mého dávného pobytu v nehostinném Afghánistánu. Vůbec jsem se tedy nemohl divit své ženě, když vzápětí po polibku na uvítanou rezolutně prohlásila, že nejméně na dva týdny je se všemi dobrodružstvími konec, neboť můj žalostný stav vyžaduje důkladný odpočinek. Načež se s láskyplnou starostlivostí i neúplatnou důsledností začala věnovat mé léčbě. číst dál

F a s t f o o d  - číst dál

Spolu se Psem baskervillským nejlepší detektivka, jakou jsem kdy četl. Domnívám se, že u knih tohoto žánru tím nejpodstatnějším, resp. tím, co jim dává jejich výjimečnost, je celková atmosféra příběhu. Jak je např. možné, že dva jinak třeba velmi podobné detektivní romány se zároveň mohou lišit do té míry, že jeden na nás působí skoro až elektrizujícím dojmem, zatímco ten druhý nás nechává zcela chladnými? Odpověď na tuto otázku musí dle mého spočívat právě v oné jedinečné atmosféře, kterou se autorovi podařilo vytvořit, v jakémsi fluidu, které je cítit z každé stránky knihy a působí, že se čtenář stává jakoby spoluúčastníkem popisovaného děje. Tento fenomén může mít samozřejmě různé podoby. Vezmeme-li jako příklad Psa baskervillského, pak to, co mu propůjčuje mezi všemi detektivkami (a dokonce i mezi ostatními holmesiádami) onu výjimečnou působivost, je zasazení příběhu do tajemného kraje, plného bažin a jen řídce osídleného, jemuž vévodí zámek s nově příchozím majitelem, který se dozvídá o staré pověsti, vztahující se k jeho rodu. Listy břečťanu, narážející za noční vichřice do oken, by jinde mohly působit naprosto banálně - tady se však siru A. C. Doylovi podařilo skloubit i takové zdánlivé maličkosti do celku, který vždy znovu uchvacuje generace čtenářů. číst dál

(psáno pro www.kniha.cz) číst dál

Paulo Coelho - už samotné toto jméno má pro mnoho čtenářů aureolu čehosi málem posvátného, na co si nedají nikým sáhnout. Ta oddanost "velikánovi současné literatury", "hledači nových vizí", "objeviteli neznámých horizontů", "duchovnímu mágovi" mnohdy hraničí s jakousi bezpodmínečnou věrností, resp. zaslepenou nekritičností, jak to vidíváme u členů nejrůznějších sekt ve vztahu ke svému "guru". Čím si tento brazilský spisovatel získal obdiv a úctu napříč světem, co stojí za faktem, že jeho knihy se prodávají po miliónech kusů a unisono oslavných ód zní vždy, když něco nového napíše? číst dál