Mezi českými žáky a studenty nemá matematika (kulantně řečeno) nejlepší pověst - je považována za předmět nudný, obávaný či dokonce nenáviděný. Nevím, jak je tomu v zahraničí, ale nepředpokládám, že by se tamější situace od té naší nějak výrazněji odlišovala. Odpověď na otázku, kde nebo v čem hledat příčiny této takřka všeobecné averze vůči „královně věd“ rád přenechám studovanějším hlavám, přesto si však dovolím nesměle podotknout, zda jednou z těchto příčin nemůže být třeba způsob, jímž se matematika vyučuje. Jestliže je matematika považována za nudnou a suchopárnou, není to tím, že se nudně vyučuje? A nespočívá její „složitost“ v tom, že je složitě vysvětlována? Nedal by se onen odtažitý vztah k matematice u žáků změnit tím, že by se přestala brát tak smrtelně vážně, resp. že by se zmiňovaly i její (a že jich je!) humorné stránky?
číst dál